Řecký národní hrdina – Spyridon Louis.

 

 Nejslavnější olympijský vítěz aténských her Spyridon Louis se narodil 12.ledna 1873 na předměstí dnešních Atén v rolnické rodině. Přestože byl jediný syn a miláček rodiny, musel od ranných let pomáhat otci při rozvážení vody. V tehdejších Aténách nebyl vodovod a rolníci z okolí si přivydělávali každé ráno dovážením vody svým zákazníkům. Také jako čistič bot musel přispívat do rodinného rozpočtu. Jeho pracovní zatížení mu bránilo v pravidelné školní docházce, školu nezvládal a často opakoval. Často si přivydělal jako rychlý posel. Zde se začaly projevovat jeho běžecké schopnosti. Po ukončení základní školy převzal ve čtrnácti letech otcovu živnost a zároveň pokračoval jako čistič bot. Jedním z jeho pravidelných odběratelů vody byl major technické služby řecké armády Papadiamantopoulos. Po nástupu vojenské služby si ho major vybral jako osobní spojku. Mimo běžné povinnosti byl majorem často vysílán pro kuřivo do asi dva kilometry vzdáleného krámu. (Že by trénink?) Papadiamatopoulos byl členem organizačního výboru I. prvních her a měl za úkol vybrat z vojínů „vytrvalce“ ke startu v maratónu. Zorganizoval k tomu účelu dva kvalifikační běhy. Major vedl bohémský život a při jednom z flámů zapomněl svůj kordík, znak důstojníka, v některé hospodě. Louis jako rychlá spojka přinesl kordík majorovi a tím ho zachránil před problémy. Major za „odměnu“ umožnil startovat Louisovi v druhém kvalifikačním běhu na olympijský maratón. Louis přijal odměnu s nevelkým nadšením, nakonec se běhu zúčastnil, skončil na sedmnáctém místě a nebyl vybrán ke startu. Major i přes neúspěch Louise zařadil svého vojáka na start olympijského maratónu.

 Když Spyridon Louis přiběhl na stadion, byl přivítán bouřlivými ovacemi diváků. Nadšení nebralo konce. Okamžitě po doběhu členové královské rodiny věnovaly vítězi šek na dvacet pět tisíc drachem a zlaté hodinky. Na počest vítěze byla uspořádaná benátská slavnost a v později uspořádaném  pochodňovém průvodu byl Louis středem pozornosti. Spolu s dalšími dvěma běžci dostal stříbrnou medaili, diplom a olivovou větvičku. Současně při jeho dekorování byly vypuštěny tři holubice s modrobílými stužkami. Louis obdržel stříbrný pohár, který daroval Michel Bréal. Navíc obdržel stříbrný flakón, antickou vázu s motivem běžce, pušku, pistoli, sud vína, stádo krav a ovcí, cenu dle vlastního výběru a služby hoteliérů, krejčích a obchodníku.

 Po všech oficialitách se vrátil oslavovaný vítěz do rodné vsi, kde v kruhu vesničanů, k malé radosti novinářů, slavil své vítězství až do bílého rána. Po skončení her Spyridon Louis nevyužil lákavých nabídek řeckých boháčů, stal se listonošem, koupil malý domek, kde žil v poklidu se svou ženou.

 V roce 1936 byl členem řecké delegace na OH v Berlíně.

Zemřel 29. března 1940, na jeho náhrobku je vytesán olympijský symbol, olympijské kruhy.

 

Použitá literatura: Šmiták J.: 100 let maratónu. Brno 1996